Ráno jsme šli pěšky k Wickidům pro auto s velkými obavami, co nafasujeme. Auto nám přidělili lehce obouchané ze všech stran, ale umyté a uvnitř čisté. Je to Tojota s panoramatiockými okénky na bocích střechy, kterými budeme pozorovat v noci možná někdy jižní kříž. Má nové gumy a brzdy, ale má nalétáno 280 000 km, slabý motor a žere 10 litrů. Pomalované je decentně (ne vulgárně). Jízda po levé straně vozovky kupodivu ve městě dopadla dobře a dlouhá jízda po rovné silnici byla bez problémů. Zato při hledání místa ke kempování mi musela Ivanka často říkat:“Jeď vlevo!!!“ Hledali jsme místo „na divoko“, ale všude na vhodných místech byla cedule „Zákaz kempování“. V infocentru mezitím zavřeli. Měli ale za výkladem mapku, na níž jsme našli místo na kempování, a to u jezera Alexandrina. Jezero je krásné, ale camp je součástí chatové osady, kterou Ivanka nazývá Novozéladská skautská osada. Noc stála 15dolarů. Místní byli velice družní.
Žádné komentáře:
Okomentovat