10.3. Piha, balíme
Dnes jsem chtěl již odjet do Aucklandu, ale Ivance se ještě nechtělo z přírody do města, a tak jsme si tady připlatili ještě jednu noc a vyrazili na výlet. Nejdříve jsme šli k vodopádu Kitekite, kam tady chodí všichni a cestou jsme potkali skupinku s průvodcem. Vyslechli jsme si kousek přednášky o stromech Kauri, které tady také rostou a pak jsme šli na druhý výlet Maungaroa Lookout Track s výhledem na Pihu, což je městečko a též maorský název pro Lví skálu. Po obědě jsme vyndali všechny věci z auta a zabalili batohy. Potom jsme si udělali poslední procházku na Tasman Lookout Track na skálu nad zálivem a čekali na západ slunce. Bylo to zase hezké, ale zase zapadalo do mraků. Zítra odjedeme do Aucklandu, vydrbeme auto a najdeme poslední kemp. V pondělí musíme našeho Otesánka odevzdat a stanou se z nás backpakers, neboli baťůžkáři.
Dnes jsem chtěl již odjet do Aucklandu, ale Ivance se ještě nechtělo z přírody do města, a tak jsme si tady připlatili ještě jednu noc a vyrazili na výlet. Nejdříve jsme šli k vodopádu Kitekite, kam tady chodí všichni a cestou jsme potkali skupinku s průvodcem. Vyslechli jsme si kousek přednášky o stromech Kauri, které tady také rostou a pak jsme šli na druhý výlet Maungaroa Lookout Track s výhledem na Pihu, což je městečko a též maorský název pro Lví skálu. Po obědě jsme vyndali všechny věci z auta a zabalili batohy. Potom jsme si udělali poslední procházku na Tasman Lookout Track na skálu nad zálivem a čekali na západ slunce. Bylo to zase hezké, ale zase zapadalo do mraků. Zítra odjedeme do Aucklandu, vydrbeme auto a najdeme poslední kemp. V pondělí musíme našeho Otesánka odevzdat a stanou se z nás backpakers, neboli baťůžkáři.
Žádné komentáře:
Okomentovat