25.3. Singapur, den třetí, poslední
Ráno jsme si zase přispali, protože jsme šli pozdě spát. Vyšli jsme do ulic doprohlédnout si zbylé památky zakroužkované v naší mapě. Začali jsme katedrálou St. Andrews, kde právě začaly nedělní bohoslužby. Poslechli jsme si zpěv a pokračovali k Victoria Theatre and Concert hall, ale to bylo celé v lešení, kolem budovy parlamentu jsme došli podél řeky na Clarke Quay, kde je spousta restaurací a konečná vyhlídkových lodiček. Svezli jsme na jedné, abychom trochu ušetřili své nohy. Pochodování po městě je totiž o ušoupání nohou. Také jsme se dozvěděli něco o historii Singapuru. Po návratu jsme si dali k obědu výbornou rybu s bramborem a pak jsme šli k soše pana Raflese, zakladatele Singapuru. Metrem jsme zajeli do indické čtvrtě Litle India, ale vůbec se nám tam nelíbilo, a tak jsme zase vlezli do metra a odjeli k ostrovu Sentoza, což je singapurský Park oddechu Julia Fučíka. 
Vylezli jsme z metra a venku byl pěkný slejvák a bouřka. Naštěstí hned u metra je velké nákupní středisko, kde jsme po dlouhém vybírání koupili Ivance šátek, který asi bude potřebovat při vstupu do mešity v Dubaji. Když déšť trochu polevil, vydali jsme se pěšky na ostrov. Lze se tam dostat i monorailem (vláčkem na jedné koleji na sloupech), nebo lanovkou, nebo autobusem, ale pěšky je to nejlevnější. Tam jsme trochu pochodili a trošku pofotili. Jedinou atrakci, kterou jsme si dopřáli, byl výjezd výtahem nahoru do tlamy osmnáctimetrové sochy Merliona. Na hlavě má také pozorovací plošinu, ale ta byla z důvodu deště uzavřena. Metrem a pěšky jsme se vrátili na naše oblíbené nábřeží, dali si ledovou tříšť, naposledy shlédli kouzelnou fontánu a šli zpátky do hotelu.
Ráno jsme si zase přispali, protože jsme šli pozdě spát. Vyšli jsme do ulic doprohlédnout si zbylé památky zakroužkované v naší mapě. Začali jsme katedrálou St. Andrews, kde právě začaly nedělní bohoslužby. Poslechli jsme si zpěv a pokračovali k Victoria Theatre and Concert hall, ale to bylo celé v lešení, kolem budovy parlamentu jsme došli podél řeky na Clarke Quay, kde je spousta restaurací a konečná vyhlídkových lodiček. Svezli jsme na jedné, abychom trochu ušetřili své nohy. Pochodování po městě je totiž o ušoupání nohou. Také jsme se dozvěděli něco o historii Singapuru. Po návratu jsme si dali k obědu výbornou rybu s bramborem a pak jsme šli k soše pana Raflese, zakladatele Singapuru. Metrem jsme zajeli do indické čtvrtě Litle India, ale vůbec se nám tam nelíbilo, a tak jsme zase vlezli do metra a odjeli k ostrovu Sentoza, což je singapurský Park oddechu Julia Fučíka. 
Vylezli jsme z metra a venku byl pěkný slejvák a bouřka. Naštěstí hned u metra je velké nákupní středisko, kde jsme po dlouhém vybírání koupili Ivance šátek, který asi bude potřebovat při vstupu do mešity v Dubaji. Když déšť trochu polevil, vydali jsme se pěšky na ostrov. Lze se tam dostat i monorailem (vláčkem na jedné koleji na sloupech), nebo lanovkou, nebo autobusem, ale pěšky je to nejlevnější. Tam jsme trochu pochodili a trošku pofotili. Jedinou atrakci, kterou jsme si dopřáli, byl výjezd výtahem nahoru do tlamy osmnáctimetrové sochy Merliona. Na hlavě má také pozorovací plošinu, ale ta byla z důvodu deště uzavřena. Metrem a pěšky jsme se vrátili na naše oblíbené nábřeží, dali si ledovou tříšť, naposledy shlédli kouzelnou fontánu a šli zpátky do hotelu.
Žádné komentáře:
Okomentovat