Po snídani jsem dopsal včerejší den deníku, Ivanka zkontrolovala pravopis, vybrali jsme fotky, dali notebook do baťůžku a vyrazili přes kopec na internet s WIFI, který inzerovali v Air Batang. Bohužel byl mimo provoz a tak jsme pokračovali až do Tekeku. Tam mají levný a rychlý internet s WIFI. Publikovali jsme tedy dvě kapitoly, přečetli maily a odpověděli. Opět jsme zapomněli koupit v Duty free obchodě levně nějaký dobrý alkohol. Již se nám to stalo podruhé. Asi nejsme dostatečně velcí alkoholici. Snad zítra se to povede. Rozhodli jsme se, že si na to v Airbatangu půjčíme kola. Po návratu jsme dali koupání, tentokrát s plaveckými brýlemi a zjistili jsme, že tady plave docela hodně barevných rybiček, většinou 10 až 15 cm velkých. Docela nám ale chyběly šnorchly. Sice je tady půjčují, ale nám se nechtělo dávat si do pusy kus umělé hmoty, kterou už žužlalo kdoví kolik lidí. V Airbatangu je sice prodávají, ale nám se nechtělo zase přes kopec. Vyřešili jsme to tak, že jsme si půjčili kajak a kopec objeli po vodě.
Cestou od kajaku ke krámku jsem viděl ještěra asi metr a půl dlouhého, jak utíká od cestičky mezi dtěšíme, že zítra půjdeme zas. jsme připlouvali, volal na nás jeden šnorchlující, že vidí pod sebou velkou mořskou želvu. Vrátili jsme kajak a začali jsme šnorchlovat. Rybiček a barevných korálů jsme viděli hodně, ale želva ne nám omky schovat se pod dřevěnou podlahu jakési kůlny. Cestou se na mne ohlížel a vyplazoval hadí rozeklaný jazyk. Prý tady pojídají zbytky. Ivanka ho neviděla, protože hlídala kajak. Vrátili jsme se s novými parádními šnorchly. Když neukázala. Byli jsme ve vodě docela dlouho. Už se Zapomněl jsem napsat, že Ivanka sice neviděla ještěra, ale zato viděla hned první večer na stromě u jídelny opici.
Žádné komentáře:
Okomentovat